ozsáhlý zámecký park upravený v anglickém stylu byl založen Michaelem Osvaldem Thunem ve 2. pol. 17. století. Původně barokní zahrada byla charakteristická snahou o symetrickou úpravu prostoru před zámkem a salou terrenou.
ato podoba se udržela až do požáru v roce 1784. Poté se začal budovat nový park podle změněných estetických názorů zdůrazňující krásy volné přírody. Byl odstraněn zchátralý letohrádek a část loggie, část soch a kašna byly přeneseny do města. Park byl rozšířen směrem ke Kyselce o bývalou oboru a později o předzámčí a zelinářskou zahradu u Ohře.
oučástí anglického parku je i renovovaná barokní stavba saly terreny naproti zámku, vytvářející svou architekturou kulturně společenské prostředí, kde se v letních měsících konají odpolední koncerty našich i zahraničních hudebních těles. Sochy a plastiky vynikajícího barokního sochaře německého původu Jana Brokoffa ze 17. století dotvářejí monumentální krásu nejen této stavby.
![]() |
![]() |
![]() |
aké další změny byly spojeny s rozsáhlým požárem. V roce 1856 mu padl za oběť nejen zámek, ale také část přilehlých hospodářských budov, pivovar a mlýn. Poté nechal Osvald Thun strhnout všechny panské stavby a vykoupil i soukromé domky, aby tak zvětšil zámecký park o romantická zákoutí kolem řeky. Nový park pak koncipoval klášterecký vrchní zahradník Čeněk Stibal. Projekt byl podřízen vedení Osvalda Thuna, který byl sám odborníkem v dendrologii. Ve druhé polovině 19. století se původní středoevropské dřeviny začínají doplňovat stále více exotickými raritami. Celý park získává naučný podtext, názvy dřevin jsou uvedeny na porcelánových tabulkách.
o druhé světové válce se park přestal udržovat. S pečlivou údržbou se opět začalo až v 60. letech minulého století. Dnešní park má rozlohu téměř 10 ha a nachází se zde přes 220 druhů stromů z celého světa. Kromě mnoha dendrologických vzácných unikátů a neobyčejných dřevin z různých koutů světa zde roste i vzácný „Strom štěstí“ pocházející z východní Asie, ze starobylého japonského rodu stromů Gingko. Do dnešních dob se zachoval jediný druh této dřeviny, nesoucí název Gingko Biloba. Jeho listy vznikly srůstem jehličí v plochu a tvoří zajímavý vývojový druh na rozhraní dřevin jehličnatých a listnatých.
| Fotogalerie - zámecký park | ||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
© Zámek Klášterec nad Ohří - všechna práva vyhrazena
Code & HTML © Ing. Martin Žaloudek
Design & HTML © Roman Novotný